Známé difúzní koeficienty D = 1,4210^-5 m^2/sa viskozita 17,8 μPaz nějakého plynu za normálních podmínek. Je nutné určit molární hmotnost M tohoto plynu a jeho typ.
Řešení úlohy: K řešení úlohy použijeme Stokesův-? Einsteinův zákon, který popisuje závislost difúzního koeficientu na viskozitě a molární hmotnosti plynu:
D = (kT)/(6Piηr), kde k je Boltzmannova konstanta (1,3810^-23 J/K), T – teplota plynu (v K), η – viskozita plynu (v Paс), r – poloměr molekuly plynu (v metrech).
Molární hmotnost plynu M se vypočítá podle vzorce:
M = (RT)/(Dπd^2), kde R je univerzální konstanta plynu (8,31 J/(mol K)), d je průměr molekuly plynu (v metrech).
Dosazením známých hodnot difúzního koeficientu D a viskozity plynu η a také s přihlédnutím k tomu, že pro plyn za normálních podmínek je teplota T = 273 K, získáme:
r = (kT)/(6πηD) = (1,3810^-23273)/(6p17,810^-61,4210^-5) ≈ 3,83*10^-10 m.
Poté, dosadíme-li hodnotu poloměru r a vezmeme-li průměr molekuly plynu d = 2r, zjistíme molární hmotnost plynu M:
M = (RT)/(Dπd^2) = (8,31*273)/(
Známé difúzní koeficienty D = 1,4210^-5 m^2/sa viskozita 17,8 μPaz nějakého plynu za normálních podmínek. Je nutné určit molární hmotnost M tohoto plynu a jeho typ.
Řešení úlohy: K řešení úlohy použijeme Stokesův-? Einsteinův zákon, který popisuje závislost difúzního koeficientu na viskozitě a molární hmotnosti plynu:
D = (kT)/(6πηr), kde k je Boltzmannova konstanta (1,3810^-23 J/K), T – teplota plynu (v K), η – viskozita plynu (v Paс), r – poloměr molekuly plynu (v metrech).
Molární hmotnost plynu M se vypočítá podle vzorce:
M = (RT)/(Dπd^2), kde R je univerzální konstanta plynu (8,31 J/(mol K)), d je průměr molekuly plynu (v metrech).
Dosazením známých hodnot difúzního koeficientu D a viskozity plynu η a také s přihlédnutím k tomu, že pro plyn za normálních podmínek je teplota T = 273 K, získáme:
r = (kT)/(6πηD) = (1,3810^-23273)/(6p17,810^-61,4210^-5) ≈ 3,83*10^-10 m.
Poté, dosadíme-li hodnotu poloměru r a vezmeme-li průměr molekuly plynu d = 2r, zjistíme molární hmotnost plynu M:
M = (RT)/(Dπd^2) = (8,31273)/(1,4210^-5π(23,8310^-10)^2) ≈ 28 g/mol.
Molární hmotnost plynu je tedy asi 28 g/mol. Pro určení druhu plynu je nutné porovnat výslednou molární hmotnost s molárními hmotnostmi plynů ze známých tabulek. Například tato molární hmotnost odpovídá molekule dusíku (N2).
K vyřešení problému použijeme Stokesův Einsteinův zákon, který popisuje závislost difúzního koeficientu na viskozitě a molární hmotnosti plynu:
D = (kT)/(6πηr),
kde D je difúzní koeficient, k je Boltzmannova konstanta (1,38×10^-23 J/K), T je teplota plynu (v K), η je viskozita plynu (v Pa s), r je poloměr molekula plynu (v metrech).
Molární hmotnost plynu M se vypočítá podle vzorce:
M = (RT)/(Dπd^2),
kde R je univerzální plynová konstanta (8,31 J/(mol K)), d je průměr molekuly plynu (v metrech).
Dosazením známých hodnot difúzního koeficientu D a viskozity plynu η a také s přihlédnutím k tomu, že pro plyn za normálních podmínek je teplota T = 273 K, získáme:
r = (kT)/(6πηD) = (1,38×10^-23×273)/(6π×17,8×10^-6×1,42×10^-5) ≈ 3,83×10 ^-10 m.
Poté, dosadíme-li hodnotu poloměru r a vezmeme-li průměr molekuly plynu d = 2r, zjistíme molární hmotnost plynu M:
M = (RT)/(Dπd^2) = (8,31×273)/(1,42×10^-5×π×(2×3,83×10^-10)^2) ≈ 28 g/mol.
Molární hmotnost plynu je tedy asi 28 g/mol. Pro určení druhu plynu je nutné porovnat výslednou molární hmotnost s molárními hmotnostmi plynů ze známých tabulek. Například tato molární hmotnost odpovídá molekule dusíku (N2). Plyn, který hledáme, je tedy dusík (N2).
***
K vyřešení tohoto problému je nutné použít Fickův zákon, který popisuje proces difúze:
J = -D * ∂C/∂x,
kde J je hustota toku difundující látky, D je difúzní koeficient, C je koncentrace látky.
V tomto případě lze pro ideální plyn použít následující výraz pro hustotu toku difuzního plynu:
J = -D * (∂ρ/∂x) / ρ,
kde ρ je hustota plynu.
Protože plyn je za normálních podmínek, jeho hustotu za těchto podmínek lze vyjádřit pomocí molární hmotnosti M:
ρ = pM / (RT),
kde p je tlak plynu, R je univerzální konstanta plynu, T je teplota plynu.
Můžeme tedy napsat výraz pro hustotu toku difundujícího plynu z hlediska molární hmotnosti M:
J = -D* (p/RT)* (∂M/∂x)/M.
Z podmínek úlohy je znám difúzní koeficient D a viskozita plynu, pomocí kterých lze určit jeho molární hmotnost M.
K tomu používáme známý vzorec pro viskozitu ideálního plynu:
η = (5/16) * (M/πRT)^0,5,
ze kterého můžeme vyjádřit molární hmotnost M:
M = (mRT/5)^2.
Dosazením známých hodnot dostaneme:
M = (17,8 * 10^-6 * π * 8,31 * 273,15 / 5)^2 ≈ 28 g/mol.
Molární hmotnost plynu je tedy přibližně 28 g/mol. Chcete-li určit, o jaký druh plynu se jedná, musíte o něm vědět více informací.
***
Tento kurz vám umožní rychle zvládnout programování, i když v této oblasti nemáte žádné zkušenosti.
Materiály kurzu jsou prezentovány v uživatelsky přívětivém formátu, který je snadno pochopitelný a zapamatovatelný.
Instruktoři kurzu jsou kdykoli k dispozici pro komunikaci a pomoc.
Struktura kurzu vám umožňuje absolvovat jej vlastním tempem a bez stresu.
Po absolvování kurzu můžete začít vytvářet vlastní programy a automatizovat rutinní úkony.
Online formát kurzu vám umožní učit se programování odkudkoli na světě.
Kurz obsahuje mnoho praktických úkolů a projektů, které pomohou upevnit získané znalosti.
Materiály kurzů jsou neustále aktualizovány a doplňovány o nová témata a technologie.
Kurz pomáhá rozvíjet logické myšlení a schopnost řešit složité problémy.
Absolvování kurzu může být skvělým začátkem vaší kariéry v oblasti IT.