Dusík o hmotnosti 200 g se zahřívá za konstantního tlaku z teploty t1=20°C na teplotu t2=200°C. Je nutné určit množství tepla absorbovaného plynem, zvýšení jeho vnitřní energie a práci, kterou plyn vykoná.
Odpovědět:
K vyřešení problému použijeme stavovou rovnici ideálního plynu:
pV = nRT,
kde p je tlak plynu, V je jeho objem, n je látkové množství plynu, R je univerzální plynová konstanta, T je absolutní teplota plynu.
Z podmínek úlohy je známa hmotnost plynu m = 200 g a jeho složení, takže množství plynné substance n můžeme určit pomocí vzorce:
n = m/M,
kde M je molární hmotnost plynu. Pro dusík M = 28 g/mol.
Množství plynné látky, a tedy její objem, lze určit počátečními podmínkami:
p1V1 = nRT1,
kde p1 a T1 jsou tlak a teplota plynu před ohřevem, V1 je jeho objem.
Podobně lze podle konečných podmínek určit konečný objem plynu:
p2V2 = nRT2.
Při konstantním tlaku se práce plynu vypočítá podle vzorce:
A = p(V2 - VI).
Množství tepla absorbovaného plynem při zahřátí je určeno vzorcem:
Q = nСp(T2 - T1),
kde Cp je tepelná kapacita plynu při konstantním tlaku.
Pro dusík je Cp = 29 J/(mol K).
Množství tepla absorbovaného plynem při zahřátí se tedy rovná:
Q = (0,00714 mol) x (29 J/(mol K)) x (200 °C - 20 °C) = 39,9 kJ.
Zvýšení vnitřní energie plynu lze určit podle vzorce:
ΔU = Q - A = 39,9 kJ - 15,68 kJ = 24,22 kJ.
Odpovědět:
Množství tepla absorbovaného plynem při ohřevu je 39,9 kJ. Nárůst vnitřní energie plynu je 24,22 kJ. Práce plynu je 15,68 kJ.
Tento digitální produkt obsahuje podrobný popis fyzikálního problému spočívajícího v zahřívání 200 g dusíku při konstantním tlaku. Popis představuje řešení problému, včetně vzorců a fyzikálních zákonů používaných pro výpočty. Navíc zde najdete odvození kalkulačního vzorce a odpověď na problém.
Problém může být užitečný jak pro studenty a učitele fyziky, tak pro všechny zájemce o fyziku. Objednáním tohoto digitálního produktu získáte přístup k vysoce kvalitnímu a srozumitelnému materiálu, který vám pomůže lépe porozumět mechanismům fyzikálních procesů.
Popis výrobku:
Digitální produkt "Problém 20322. Detailní řešení" je podrobným popisem řešení fyzikální úlohy spočívající v zahřívání 200 g dusíku při konstantním tlaku. V popisu jsou uvedeny vzorce a fyzikální zákony používané pro výpočty, stejně jako odvození vzorce pro výpočet a odpověď na problém.
Problém může být užitečný jak pro studenty a učitele fyziky, tak pro všechny zájemce o fyziku. Objednáním tohoto digitálního produktu získáte přístup k vysoce kvalitnímu a srozumitelnému materiálu, který vám pomůže lépe porozumět mechanismům fyzikálních procesů.
Problém vyžaduje zjištění množství tepla, které je absorbováno dusíkem při zahřátí z teploty t°1 = 20°C na teplotu t°2 = 200°C při konstantním tlaku, stejně jako zvýšení vnitřní energie plynu. a práce, kterou vykonal plyn. K řešení úlohy se využívá stavová rovnice ideálního plynu, vzorce pro stanovení množství plynné látky, jejího objemu, tepelné kapacity a práce.
Jakmile obdržíte tento digitální produkt, budete schopni rychle a snadno vyřešit tento fyzikální problém a také lépe porozumět fungování ideálního plynu při zahřívání na konstantní tlak.
***
Tento produkt není fyzickým předmětem, ale spíše problémem v oblasti fyziky. Popis produktu, který jste poskytli, popisuje proces ohřevu 200 g dusíku při konstantním tlaku z teploty 20 °C na teplotu 200 °C.
K vyřešení tohoto problému je nutné využít termodynamických zákonů, jmenovitě prvního termodynamického zákona, který stanovuje souvislost mezi změnou vnitřní energie plynu, množstvím tepla přijatého nebo odevzdaného plynem a práce vykonaná plynem.
Při zahřívání dusíku při konstantním tlaku se práce plynu bude rovnat součinu tlaku a změny objemu plynu. Pokud se objem plynu nezmění, bude práce, kterou plyn vykoná, nulová.
Množství tepla absorbovaného plynem lze vypočítat pomocí vzorce Q = mcΔT, kde m je hmotnost plynu, c je měrné teplo plynu při konstantním tlaku, ΔT je změna teploty.
Zvýšení vnitřní energie plynu lze vypočítat pomocí vzorce ΔU = Q - A, kde Q je množství tepla absorbovaného plynem, A je práce vykonaná plynem.
K vyřešení tohoto problému je tedy nutné znát měrnou tepelnou kapacitu dusíku při konstantním tlaku a tlak, při kterém dochází k ohřevu. Odpověď na problém lze získat dosazením známých hodnot do příslušných vzorců.
***